Mezinárodní Den zamyšlení (tedy Den sesterství) slavíme 22.2., a proto jsme se 23.2., v pátek, sešly na oddílové schůzce.
V ten den se narodil Robert Baden-Powell – zakladatel skautingu ve světě – a jeho žena Olave Baden-Powellová – spoluzakladatelka dívčího skautingu. V ten den se taky scházejí ostatní skauti a skautky a myslí i na ty, co se scházejí na jiných místech.
Já tento den beru jako příležitost se setkat i s ostatními skautkami z oddílu a vždycky přemýšlím, jak asi slaví tento den ostatní skauti po celém světě.
Když jsme se na začátku sešly tak jsme se pozdravily a šly jsme hrát venkovní hru: Zeptej se koně. Bylo to o tom, že jsme měly týmy a v týmech jsme se rozdělily na dvojice -dvě skautky a dvě světlušky – kdy jeden byl kůň a druhý jezdec. Ti potom spolu běželi tak, že kůň se zastavil asi 5 m od místa, kam doběhl jenom jezdec. Na místě potom čekal člověk, který jezdci, podle toho jestli to je světluška nebo skautka, dal otázku. Pokud jezdec věděl odpověď, hned odpověděl, pokud ne, vrátil se ke koni a zeptal se koně, jestli nezná odpověď na otázku. Když kůň věděl odpověď, jezdec se vrátil a odpověděl, a jestli ne, oba se vrátili k týmu a vyběhla druhá dvojice.
Takhle se každý tým snažil nasbírat 5 správných odpovědí za skautky a 5 za světlušky. Všichni se při hře skvěle bavili a náš tým samozřejmě vyhrál. Já jsem vždycky byla kůň, takže jsem se přímým otázkám vyhnula a odpověď jsme nevěděly jen na dvě otázky, takže jsme si vítězství fakt zasloužily.
Potom jsme měly svačinu a u toho jsme si povídaly o tom, jaké máme přání k letošnímu táboru (co bychom chtěly zažít, podniknout atd.), a potom jsme si pletly náramky přátelství.
Každý upletl náramek z bavlnek nebo něčeho takového, a potom si ho s někým vyměnil. Pak už jsme měly jenom zpětnou vazbu, rozloučily jsme se a šly jsme domů.
I já jsem se trochu zapojovala do přípravy programu, ale nakonec jsem neměla moc čas kvůli škole, takže jsem se zapojila jen tak okrajově a i to byla pro mě skvělá nová zkušenost.
– Johanka z družiny Polárních Lišek